Historie - pokračování
Na místě původní školy byla vybudována sokolovna, kterou 1937 zvětšil o jeviště, šatny, sklepy, záchody a byt místní stavitel Josef Karhan (1884-1971). Následovala přístavba ochozů v padesátých letech minulého století a ústřední vytápění. Tato budova je středem společenského dění v obci a potřebovala by dalšího mecenáše, aby mohla svůj účel nadále plnit.
Současná škola byla postavena r. 1907. Mezi její první žáky patřil spisovatel známý také z křížovek Zdeněk Adla (1900-1991). Škola byla modernizována a její vybavení zajišťuje dětem od 1. do 5. p.r. kvalitní vzdělání. Je to škola trojtřídní se školní družinou a zájmovými kroužky.
Předškolní děti mohou navštěvovat mateřskou školu, která stojí na bývalém školním pozemku od r. 1977.
V roce 2012 byla rozšířena o nový pavilon, takže má v současné době kapacitu 48 dětí. Ve staré budově je také školní jídelna, kde si mohou kupovat obědy i důchodci.
Od roku 1993 je zde i ordinace praktického lékaře, která má otevřeno každé úterý od 8 do 12 hodin.
Od r. 1993 je v této budově též ordinace praktického lékaře (otevřeno v pondělí 13.00-16.00 a čtvrtek 8.00-11.00).
Při příjezdu do obce ze silnice č.II/101 je po pravé ruce bývalý areál místního JZD, který je v současné době částečně v pronájmu následné organizace ZD Dřísy, která všechny prostory pronajímá soukromým podnikatelům a rostlinnou výrobu na našem katastru zajišťuje ze svého střediska v Čečelicích. Živočišná výroba byla zrušena a část areálu si převzali do vlastnictví majitelé pozemků.
Na první křižovatce stojí výklenková kaplička sv. Anny z 18. století. V neděli po svátku sv. Anny se v obci slavívá tradiční pouť. Ještě v 50. letech 20. století se na tomto místě loučili spoluobčané se svými zemřelými a smuteční průvod pokračoval cestou ke hřbitovu. Patří také k zastavením k modlitbě velikonočním řehtáčům, kteří se podle letitých zvyklostí zastavují i u křížku u rybníka.
Martinovští koledníci se modlí také u křížku ve středu obce a u pomníku sv. Jana Nepomuckého, který má na kraji Martinova místo od povodně r. 1794. Podle nápisu Anno Domini 1743 stával dříve na hřbitově sv. panny Rosalie v Brandýse n.L.
V obou částech obce září novými barvami zděné zvoničky z konce 18. století tvarem typické pro Polabí. Zvonívalo se pravidelně dvakrát denně, do padesátých let 20. století se ještě zvoněním upozorňovalo na požár a umíráček se loučil se zemřelými. Obě zvoničky jsou nově rekonstruované.
V Zárybech i v Martinově stojí pomníky na památku padlým v 1. světové válce.
Modrá barva na leteckém snímku z r. 2001 upozorňuje na dva malé rybníky v obou částech obce, ale i na množství bazénů na zahradách domů.
zpět
